Invalidní důchod – podmínky nároku, stupně, žádost a výpočet

Jako invalidní důchod se označuje dávka, která má nahradit příjem občana ve chvíli, kdy mu jeho zdravotní stav nedovoluje pracovat či vykonávat jinou výdělečnou činnost nebo je jeho práceschopnost výrazně snížená. Jedná se o jeden ze čtyř druhů důchodů, které jsou občanům poskytovány na základě zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Dále sem patří starobní důchod, vdovský či vdovecký důchod a sirotčí důchod.

Invalidní důchod přináší důchodcům určitou finanční stabilitu a zajišťuje jim životní potřeby. Je důležité vědět, že důchodci pobírající invalidní důchod jsou stále součástí společnosti, a proto by měla být snaha o jejich integraci a zahrnutí do běžného života.


V tomto článku jsou informace o:

  • Částečný invalidní důchod a plný invalidní důchod
  • Stupně invalidity
  • Podmínky nároku na invalidní důchod
  • Žádost o invalidní důchod
  • Výpočet invalidního důchodu

V současné době je invalidní důchod jednou z největších sociálních dávek v České republice a její význam v naší společnosti bude s přibývajícím počtem důchodců neustále růst. Je důležité, aby příjemci invalidního důchodu byli spravedlivě a důstojně zabezpečeni a aby byla přijata opatření pro dlouhodobou udržitelnost tohoto systému ve prospěch všech lidí.

Částečný invalidní důchod a plný invalidní důchod

V současné době existují tři invalidní důchody, až do roku 2010 platilo rozdělení pouze na částečný invalidní důchod a plný invalidní důchod. Částečná invalidita, která trvala ke dni 31. prosince 2009, se transformovala do dvou samostatných kategorií, kam patří první stupeň invalidity a druhý stupeň invalidity, přičemž plnou invaliditu pro současné účely nahradila invalidita třetího stupně.

Stupně invalidity

Rozdíl mezi jednotlivými stupni spočívá v tom, jakou měrou došlo k poklesu pracovní schopnosti daného občana:

  • Invalidita 1. stupně – pojištěnci, jejichž pracovní schopnost klesla o 35 % až 49 %.
  • Invalidita 2. stupně – pojištěnci, jejichž pracovní schopnost klesla o 50 % až 69 %.
  • Invalidita 3. stupně – pojištěnci, jejichž pracovní schopnost klesla nejméně o 70 %.

Invalidním se tedy občan stává ve chvíli, kdy jeho schopnost vykonávat soustavnou výdělečnou činnost poklesla vzhledem k jeho dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu nejméně o 35 % nebo je pro své zdravotní postižení schopný soustavně pracovat pouze za zcela mimořádných podmínek.

Seznam nemocí pro invalidní důchod se nachází ve Vyhlášce č. 359/2009 Sb.

Invalidní důchod přináší důchodcům určitou finanční stabilitu a zajišťuje jim životní potřeby.

Invalidní důchod 1. stupně a invalidní důchod 2. stupně

Pro invalidní důchodce prvního stupně je vhodné mít práci, ze které se platí sociální pojištění (např. na zkrácený úvazek), nejenom z důvodu zvýšení měsíčního příjmu, ovšem i s ohledem na budoucí výpočet starobního důchodu.

Mít dostatek peněz je pro invalidní důchodce složité. Doba pobírání invalidního důchodu prvního stupně totiž nepatří mezi náhradní doby pojištění. Náhradní dobou pojištění je pouze doba pobírání invalidního důchodu třetího stupně.

Příjemci invalidního důchodu I. stupně mají nárok při výpočtu daně z příjmu na základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 570 korun jako ostatní zaměstnanci a ještě na daňovou slevu na invaliditu prvního nebo druhého stupně ve výši 210 korun (2 520 Kč za rok).

Při splnění zákonných podmínek ohledně doby pojištění mají i příjemci invalidního důchodu prvního a druhého stupně evidovaní na úřadu práce nárok na podporu v nezaměstnanosti. Invalidní důchodci prvního i druhého stupně mají nárok i na případnou nemocenskou.

V případě potřeby se dá přihlásit na úřad práce. Jak na to se dá dozvědět na stránce registrace na úřadu práce.

Invalidní důchod 3. stupně

Třetí stupeň invalidity je započítáván jako náhradní doba důchodového pojištění. Díky tomu vzniká osobě pobírající invalidní důchod třetího stupně nárok na pobírání starobního důchodu.

Příjemci invalidního důchodu III. stupně mají nárok při výpočtu daně z příjmu na základní daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 570 korun jako ostatní zaměstnanci a ještě na daňovou slevu na invaliditu třetího stupně ve výši 420 korun (5 040 Kč za rok).

Osoba, která pobírá invalidní důchod z důvodu invalidity 3. stupně (dříve plný invalidní důchod), se může nechat zařadit do evidence uchazečů o zaměstnání, avšak pouze v případě, že je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Bohužel však u ní nevzniká nárok na podporu v nezaměstnanosti, stejně jako je tomu u starobních důchodců.

Třetí stupeň invalidity je započítáván jako náhradní doba důchodového pojištění.

Podmínky nároku na invalidní důchod

Nárok na invalidní důchod vznikne pojištěnci, který splnil zároveň následující podmínky:

  • Nedosáhl ještě věku 65 let.
  • Stal se invalidním pro invaliditu prvního, druhého nebo třetího stupně.
  • Získal potřebnou dobu pojištění nebo jeho invalidita vznikla následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.
  • Nesplnil podmínky nároku na starobní důchod podle ust. § 29 ZDP.
  • Nedosáhl  ještě  důchodového věku v případě, že mu byl přiznán starobní důchod podle  ust. § 31 ZDP (tj. starobní důchod před dosažením důchodového věku).

Podmínka pojištění

Proto, aby se na tento typ dávky dosáhlo, musí se splňovat určitá doba důchodového pojištění, podle věku.

  • do 20 let méně než 1 rok
  • od 20 do 22 let 1 rok
  • od 22 let do 24 let 2 roky
  • od 24 let do 26 let 3 roky
  • od 26 let do 28 let 4 roky
  • nad 28 let – minimálně 5 let zdravotního pojištění
  • nad 38 let – minimálně 5 let v posledních 10 letech
  • pokud nejsou splněny podmínky 1. až 7. – minimálně 10 let v posledních 20 letech

V případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání se doba pojištění neposuzuje.

Žádost o invalidní důchod

Invalidní důchod je dávka, kterou může získat člověk, který se nachází v těžké životní situaci způsobené následkem invalidity. Žádost o invalidní důchod je v podstatě žádost o to, aby mohl člověk, který není schopen pracovat nebo se starat o sebe, získat finanční pomoc od státu.

Žádost o invalidní důchod se podává osobně na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště. Případně je možné k tomuto úkonu zmocnit jinou osobu na základě udělené plné moci (nevyžaduje se její úřední ověření).

Pokud nemůže občan z důvodu nepříznivého zdravotního stavu žádost o důchod uplatnit sám, může ji za něj podat rodinný příslušník. Musí však předložit souhlas oprávněného s podáním žádosti a potvrzení lékaře, že mu závažný zdravotní stav neumožňuje žádost o dávku podat. Žádost sepíše zaměstnanec oddělení důchodového pojištění.

Žádost o důchod je možné podat také v elektronické podobě (on-line). Žádost o dávku důchodového pojištění v elektronické podobě se podává prostřednictvím ePortálu ČSSZ s využitím elektronické identifikace (např. datová schránka, bankovní identita).

Postup žádosti o invalidní důchod:

  • Zjištění, zda má žadatel nárok na invalidní důchod – Pro získání důchodu je třeba splňovat jisté podmínky, jako je třeba trvalá invalidita a ztráta schopnosti pracovat, nebo potřeba péče ze strany jiné osoby. Je důležité mít k dispozici veškeré potřebné dokumenty, jako jsou zprávy o zdravotním stavu a lékařské závěry.
  • Vyplnění a podání žádosti o invalidní důchod – Žádost musí být vyplněna co nejpřesněji a obsahovat veškeré potřebné informace o žadateli a jeho zdravotním stavu.

Co je potřeba za doklady a tiskopisy k žádosti o invalidní důchod:

  • Doklad totožnosti (občanský průkaz, případně cestovní pas či povolení k pobytu)
  • Doklady o době studia i když nebylo dokončeno (výuční list, vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení, výkaz o studiu (index), vysvědčení o státní závěrečné zkoušce, diplom)
  • Potvrzení školy o délce studia
  • Doklady o době vojenské služby (vojenská knížka, potvrzení Správního archivu Armády České republiky – sídlí na adrese: Nám. Republiky 4, Olomouc)
  • Doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti (rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. jiné doklady o době a rozsahu péče např. rozsudek soudu o osvojení nebo svěření dítěte do péče)
  • Doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách (např. doba evidence u úřadu práce, doba péče o osobu závislou na péči jiné osoby aj.)
  • Žadatelé, kteří pobírají/pobírali náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti náležející za pracovní úraz (nemoc z povolání) předkládají potvrzení zaměstnavatele o výši vyplacených náhrad
  • Pro výplatu důchodu na účet je třeba předložit vyplněný tiskopisŽádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice – majitel účtu“ nebo vyplněný a bankou potvrzený tiskopis „Žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet manžela (manželky) v České republice“.

Po podání žádosti následuje její posouzení Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ), která ji vyhodnotí a rozhodne, zda bude invalidní důchod přiznán, či nikoliv. Během procesu posouzení se prověří zdravotní stav žadatele a jeho schopnosti pracovat, případně potřeba péče ze strany jiné osoby.

Zákonná lhůta pro vyřízení je 90 dnů. Pokud je žádost o invalidní důchod úspěšná, žadatel obdrží písemné rozhodnutí o přiznání důchodu. V něm je uvedeno, od jakého data byl důchod přiznán a v jaké výši.

Přílohou rozhodnutí je tzv. osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, které byly pro důchod započítány. Následně bude žadatel zařazen do systému důchodového pojištění. V případě, že je žádost o invalidní důchod zamítnuta, je možné se odvolat a požádat o přezkoumání rozhodnutí.

Žádost o invalidní důchod může být složitá a časově náročná, avšak je důležitým krokem pro zajištění finanční stability pro osoby s invaliditou. Proto je důležité se řádně informovat o podmínkách pro získání důchodu a připravit veškeré potřebné dokumenty.

Při zhoršení zdravotního stavu může nastat změna stupně invalidity.

Žádost o invalidní důchod se podává osobně na okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště.

Výpočet invalidního důchodu

Invalidní důchod se skládá ze dvou složek – základní výměry a procentní výměry. Zatímco základní výměra invalidního důchodu je jednotná pro všechny dávky, procentní výměra je vždy individuální a závisí na délce doby pojištění, na příjmech dosažených před vznikem invalidity, a také na současném stupni invalidity.

K době pojištění získané do vzniku invalidity se navíc přičítá i tzv. dopočtená doba, což je zjednodušeně řečeno doba od vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku, kterou by hypoteticky mohl člověk odpracovat, pokud by se nestal invalidním

Výši základní výměry stanovuje zákon o důchodovém pojištění. Základní výměra invalidního důchodu pro rok 2024 je stanovena na 4 400 Kč. Výše procentní výměry se pak stanovuje procentní sazbou za každý celý rok doby pojištění v závislosti na stupni invalidity. Další článek se zabývá tím, jak počítat procenta.

Procentní výměra činí:

  • 1,5 % z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění u invalidity třetího stupně
  • 0,75 % z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění u invalidity druhého stupně
  • 0,5 % z výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění u invalidity prvního stupně

Do doby pojištění se pro výpočet důchodu započítávají rovněž tzv. náhradní doby pojištění, jako např. doba péče o dítě aj.

Přesný výpočet důchodu provádí ČSSZ pouze v souvislosti s řízením o nároku na důchod.

Invalidní důchod 2024

Minimální výše procentní výměry invalidního důchodu, která je stanovena zákonem o důchodovém pojištění, činí 770 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že výše základní výměry je pro rok 2024 stanovena na 4 400 Kč, minimální invalidní důchod pro letošní rok činí 5 170 Kč. Dle navržené reformy se však tato částka bude v dalších letech postupně měnit.