Poruchy příjmu potravy – anorexie, bulímie a jejich léčba

Poruchy příjmu potravy jsou vážným problémem, který postihuje osoby různého věku, původu a pohlaví. Tyto stavy jsou výsledkem složité souhry genetických, environmentálních, psychologických a společenských faktorů a mají závažné fyzické, emocionální a duševní důsledky.

---

Tento článek se zabývá poruchami příjmu potravy, konkrétně:

• co přesně jsou poruchy příjmu potravy
• jaké existují u poruch příjmu potravy druhy
• co je anorexie
• příznaky anorexie
• bulimií – co to je a jak se liší od anorexie
• příznaky bulimie
• následky anorexie a bulimie
• léčbou poruch příjmu potravy

---

Včasné rozpoznání, intervence a prevence jsou klíčem k účinnému řešení poruch příjmu potravy. Podporou přijetí těla, zpochybňováním nerealistických standardů krásy a podporou zdravého vztahu k jídlu je možné usilovat o společnost, která upřednostňuje pohodu a odmítá škodlivé stravovací návyky.

Poruchy příjmu potravy – co to přesně je?

Co přesně jsou poruchy příjmu potravy? Poruchy příjmu potravy popisují řadu stavů, které se vyznačují abnormálním stravovacím chováním, myšlenkami a emocemi souvisejícími s jídlem a tělesnou hmotností.

Tyto poruchy se často projevují jako poruchy vnímání vlastní postavy a hmotnosti, které vedou k nezdravým nebo dokonce život ohrožujícím návykům.

Na jejich vznik mají významný vliv genetické predispozice, traumatické životní události, společenský tlak, nízké sebevědomí a nerealistické tělesné standardy zobrazované v médiích. Kromě toho je vyšší riziko vzniku poruchy příjmu potravy u osob, které v minulosti trpěly depresí, úzkostí nebo obsedantně-kompulzivní poruchou.

Poruchy příjmu potravy u dětí a dospělých

Podobnosti lze spatřovat v základních psychologických faktorech, které přispívají k rozvoji a udržování poruch příjmu potravy u dětí i dospělých. Mezi ně může patřit nízké sebevědomí, nespokojenost s vlastním tělem, perfekcionismus, společenský tlak, trauma a genetické predispozice.

Mezi poruchami příjmu potravy u dětí a dospělých však existují určité rozdíly. Mentální anorexie bývá častěji diagnostikována u dospívajících a mladých dospělých, zatímco mentální bulimie a poruchy příjmu potravy se mohou objevit v jakémkoli věku.

Důvody tohoto rozdílu zůstávají nejasné. Předpokládá se, že v období dospívání může hrát významnou roli společenský důraz na obraz těla a vliv vrstevníků.

Kromě toho se liší i motivace dětí a dospělých k tomuto chování. Mentální anorexie u dětí je často spojena s touhou získat kontrolu, nízkým sebevědomím nebo rodinnými konflikty. Naopak u dospělých může být mentální anorexie vyvolána životními změnami, problémy ve vztazích nebo touhou dosáhnout společenských standardů krásy.

Mentální bulimie a porucha příjmu potravy jsou typicky charakterizovány mechanismy, jak zvládat stres, potížemi s regulací emocí nebo vnímaným nedostatkem kontroly, a to jak u dětí, tak u dospělých.

Poruchy příjmu potravy jsou často spojovány s ženami, mohou však postihnout jedince jakéhokoli pohlaví. Je důležité si uvědomit, že i muži čelí společenskému tlaku týkajícímu se tělesného vzhledu a mohou u nich vzniknout poruchy příjmu potravy.

Zatímco ženy tvoří většinu diagnostikovaných případů, muži často zůstávají neodhaleni kvůli stigmatu, které poruchy příjmu potravy vnímá jako ženskou záležitost. Proto je zásadní řešit tyto stavy inkluzivně, aby byla zajištěna stejná podpora a pomoc všem, kteří se potýkají s poruchou příjmu potravy.

Prevence a léčba poruchy příjmu potravy

Vzhledem k potenciálně ničivým následkům je nezbytné zaměřit se na prevenci a léčbu poruch příjmu potravy. Preventivní strategie zahrnují podporu zdravého vnímání těla, sebeúcty a vyhýbání se nerealistickým ideálům krásy.

Při prevenci poruch příjmu potravy je zásadní podporovat otevřené rozhovory o pozitivním vnímání vlastního těla, podporovat sebepřijetí a učit jedince, jak si vytvořit a udržet zdravý vztah k jídlu.

Pokud má někdo podezření, že se určitá osoba potýká s poruchou příjmu potravy, je zásadní poskytnout jí neodsuzující podporu a povzbudit ji, aby vyhledala odbornou pomoc.

Léčebné postupy obvykle zahrnují tým specialistů, včetně terapeutů, odborníků na výživu a lékařů, kteří se společně zabývají fyzickými, psychologickými a emocionálními aspekty poruchy. Včasný zásah a léčba výrazně zvyšují šance na uzdravení a snižují riziko dlouhodobých zdravotních následků.

Příznaky anorexie, bulimie a záchvatovitého přejídání

Na přítomnost poruchy příjmu potravy může poukazovat několik příznaků. Mezi ně může patřit výrazný úbytek hmotnosti nebo drastické změny hmotnosti, posedlost počítáním kalorií, časté návštěvy toalety bezprostředně po jídle, vyhýbání se situacím zahrnujícím jídlo, nadměrné cvičení, zkreslený obraz těla a zaujetí vlastním vzhledem.

Mezi fyzické příznaky anorexie, příznaky bulimie a záchvatovitého přejídání může patřit únava, závratě, vypadávání vlasů, oslabení imunitního systému, problémy se zuby, hormonální nerovnováha a srdeční problémy.

Následky poruchy příjmu potravy

Následky neléčených poruch příjmu potravy mohou být závažné a ovlivnit fyzickou i duševní pohodu. Fyzické komplikace zahrnují poškození orgánů, osteoporózu, nerovnováhu elektrolytů, poruchy reprodukce a v extrémních případech i smrt.

Z psychologického hlediska mohou jedinci s poruchami příjmu potravy trpět depresemi, úzkostmi, sociální izolací, nízkým sebevědomím a vyšším rizikem sebevražedných myšlenek nebo pokusů o sebevraždu.

Poruchy příjmu potravy – druhy

Obecně jsou uváděny u poruchy příjmu potravy druhy tři:

• mentální anorexie
• mentální bulimie
• záchvatovité přejídání

Mentální anorexie zahrnuje silné omezování kalorií, které vede k extrémnímu úbytku hmotnosti, intenzivnímu strachu z přibývání na váze a zkreslenému obrazu těla.

Mentální bulimie je charakterizována epizodami záchvatovitého přejídání, po nichž následuje očistné chování, jako je vyvolávání zvracení, nadměrné cvičení nebo zneužívání projímadel.

Samotné záchvatovité přejídání zahrnuje konzumaci velkého množství jídla v krátkém časovém období, kterou provázejí pocity viny, studu a ztráty kontroly.

Mentální anorexie

V dnešní společnosti stále roste výskyt poruch příjmu potravy, které postihují jedince všech věkových kategorií. Mezi těmito poruchami je anorexie, známá jako mentální anorexie, jednou z nejrozšířenějších.

Je nezbytné pochopit, co je anorexie, příčiny jejího vzniku, příznaky, následky a dostupné léčebné postupy, které mohou trpícím pomoci při jejím překonávání. S příchodem sociálních sítí navíc nelze opomenout vliv těchto platforem na rozvoj a prohlubování poruch příjmu potravy.

Co je anorexie?

Mentální anorexie je závažná psychická porucha charakterizovaná zkresleným obrazem těla, která vede jedince k výraznému omezování příjmu potravy, někdy až na hranici hladovění. Je nezbytné rozlišovat mezi anorexií a zdravou snahou udržet si vyváženou a optimální hmotnost.

Anorexie může být způsobena kombinací genetických, biologických, environmentálních a psychologických faktorů, což z ní činí složitou poruchu, kterou je třeba plně pochopit.

Anorexie u dětí a dospívajících

Výrazným aspektem, který přispívá k nárůstu anorexie u dětí a dospívajících, je nástup sociálních sítí. Tyto platformy vnesly do společenského tlaku na dosažení idealizovaného obrazu těla zcela nový rozměr.

Obrázky supermodelek a celebrit s nedosažitelnými tělesnými standardy zaplavují sociální média a významně ovlivňují vnímavé jedince, zejména mládež.

Anorexie – příznaky

Rozpoznání příznaků anorexie je zásadní pro včasný zásah a léčbu. Mezi běžné symptomy anorexie (příznaky) patří nadměrné hubnutí, podrážděnost, posedlost jídlem a počítáním kalorií, posedlost tělesným obrazem, zkreslené vnímání tělesné velikosti a vyhýbání se společenským situacím spojeným s jídlem.

Odhalení těchto varovných příznaků a podpora otevřeného rozhovoru může jedincům pomoci včas vyhledat pomoc a zabránit progresi poruchy.

Následky anorexie

Následky anorexie (neléčené) mohou být závažné a dokonce i život ohrožující. V důsledku těžké podvýživy se u anorektiček objevuje řada fyzických komplikací, jako jsou oslabené kosti, poruchy menstruačního cyklu, neustále studené ruce nebo nohy a oslabený imunitní systém.

Přetrvávající psychická zátěž může navíc vést k depresím, úzkostným poruchám, sebepoškozování a v krajním případě i k sebevraždě.

Léčba anorexie

Léčba anorexie vyžaduje komplexní přístup zahrnující jak fyzické, tak psychologické intervence. Při vedení jedince k uzdravení hrají zásadní roli lékaři, odborníci na výživu, terapeuti a rodinní příslušníci.

Strategie léčby často zahrnují nutriční terapii, kognitivně-behaviorální terapii a podpůrné skupiny, jejichž cílem je obnovit zdravý vztah k jídlu a řešit základní psychologické příčiny. Kognitivně-behaviorální terapie se používá i pro řešení dalších obtíží, např. obsedantně-kompulzivní poruchy známé jako OCD.

Anorexie a bulimie

Anorexie a bulimie jsou sice odlišné poruchy, některé rysy mají však společné. Obě zahrnují zkreslený obraz těla a posedlost váhou a tvarem těla. Klíčový rozdíl spočívá v metodách, které jedinci používají k regulaci své hmotnosti.

Zatímco anorektičky omezují příjem potravy často až do stavu podvýživy, bulimičky se věnují záchvatovitému přejídání, po němž následuje očistné chování, jako je vyvolávání zvracení nebo zneužívání projímadel. Ačkoli se obě poruchy liší, jsou velmi škodlivé pro fyzické i duševní zdraví. Další poruchou příjmu potravy je orthorexie neboli závislost na zdravé stravě.

Mentální bulimie – co to je

Pro mentální bulimii jsou typické cykly záchvatovitého přejídání a očišťování pomocí metod, jako je vyvolávání zvracení, nadměrné cvičení nebo zneužívání projímadel či diuretik.

Tato porucha často vychází ze zkresleného obrazu těla a intenzivního strachu z přibývání na váze nebo naopak z nepřekonatelné touhy zhubnout.

Jedinci s bulimií mohou mít během epizod záchvatovitého přejídání pocit nedostatku kontroly, po nichž často následují pocity viny, studu a extrémní snahy kompenzovat nadměrný příjem potravy.

Mentální bulimie – příznaky se u dětí a dospělých mohou lišit

Bulimie – co to je u dětí a jak se liší s bulimií u dospělých? Ačkoli bulimii mohou prožívat jak děti, tak dospělí, existují mezi těmito věkovými skupinami určité rozdíly.

U dětí se porucha může projevovat odlišně, a to příznaky, jako je podrážděnost, časté schovávání jídla nebo náhlá nadměrná konzumace velkého množství jídla.

Dospělí naopak mohou vykazovat závažnější formy očistného chování, protože mají lepší přístup k metodám, jako je vyvolávání zvracení nebo zneužívání léků.

U dětí i dospělých s bulimií příznaky mohou být i ve formě výrazných výkyvů hmotnosti, problémy se zuby v důsledku častého zvracení, dehydratace, nerovnováhy elektrolytů a gastrointestinálních problémů.

Jaká existuje pro bulimii léčba?

Léčba bulimie a dalších poruch příjmu potravy často vyžaduje pomoc odborníků na duševní zdraví, na výživu a lékaře. Lze použít různé terapeutické metody, včetně kognitivně-behaviorální terapie (KBT) a rodinné terapie.

Při KBT jsou jedinci vedeni k tomu, aby rozpoznali a zpochybnili zkreslené myšlenky a chování spojené s poruchou příjmu potravy. Rodinná terapie, která se používá především u dospívajících, klade důraz na zapojení rodinných příslušníků do procesu léčby, aby podpořili zdravé stravovací prostředí a podpořili zotavení svého dítěte.

Následky bulimie

Odkládání nebo vyhýbání se léčbě bulimie může mít závažné důsledky pro fyzickou i duševní pohodu jedince. Bez zásahu může bulimie vést k podvýživě, nerovnováze elektrolytů, srdečním problémům, gastrointestinálním komplikacím a dokonce i ke smrti. Kromě toho může tato porucha výrazně zhoršit kvalitu života, vztahy a celkové fungování jedince.

Záchvatovité přejídání

Záchvatovité přejídání, další rozšířená porucha příjmu potravy, má s bulimií podobné rysy, pokud jde o nadměrný příjem potravy. Chybí jí však kompenzační očistné chování.

Jedinci s poruchou příjmu potravy rovněž zažívají pocity ztráty kontroly během epizod přejídání, nicméně neprovádějí následné očistné chování spojené s bulimií. Porucha příjmu potravy se může vyskytnout u dětí i dospělých a často je vyvolána emočními faktory, jako je stres, úzkost nebo deprese.

Pochopení podobností a rozdílů mezi jednotlivými poruchy příjmu potravy, stejně jako uvědomění si významu včasné intervence a léčby, je zásadní pro podporu bezpečí a blaha postižených.