Barvy v interiéru – kombinace

Víte, že naše oko je schopno rozlišit „jen“ sedm základních barev? Mimo to je schopno vnímat dalších asi 169 odstínů a bezpočet barevných kombinací. Studie jednotlivých barev a jejich účinků na lidskou psychiku a organismus by vydala na samostatnou knihu. V následující sérii článků se však budeme zabývat především tím, jak je vhodně kombinovat v našich domovech a představíme si vždy dvě konkrétní schémata, s nimiž je možno pracovat.

Jak s barvami pracovat

Někdo se už s citem pro barvy a jejich kombinace již narodí. Ti z nás, kteří však touto schopností přirozeně obdařeni nejsou, si mohou pomoci tzv. barevným kruhem. Práci s ním a samotné míchání jednotlivých barev pochopíte takřka okamžitě, jen co se seznámíte s konkrétními schématy.

Monochromatické schéma

Můžeme jej znát také pod názvem „Tón v tónu“.

V tomto barevném schématu volíme jen jedinou barvu.  Klidně to může být taková, na které se shodnete s partnerem, nebo jednoduše ta nejoblíbenější. Tuto v daném prostoru kombinujeme s jejími světlejšími a tmavšími odstíny. Vše s minimálním kontrastem. O ten se tady postarají barvy mimo spektrum.

Výhodou takového interiéru je bezesporu to, že se v něm cítíme dobře, je celkem příjemným pro oči a to i v případě těch barev, které by samostatně působily agresivně.

I když se monochromatické schéma může zdát tím nejjednodušším, opak je pravdou. Interiér v takové barvě může působit fádně, absence kontrastních barev zase nevýrazně. Pokud však zvolíte spíše pastelové barvy na velkých plochách a budete s nimi zacházet citlivě, výsledek se zaručeně dostaví – a nudný nebude ani trochu.

Kontrastu docílíte například tmavým odstínem dřeva, bílou, nebo černou. Také metalickými prvky nebo kontrastními vzorky (potisky).

Monochromatické schéma je vhodné především do ložnice, jistě jej však uvítá také Vaše pracovna. Je vhodné zejména do těch místností, kde si nepřejeme být rušeni, rozptylováni nebo jinak barevně  stimulováni.

Analogické schéma

Metoda založená na barvách, ležících v barevném kruhu vedle sebe – sousedící barvy. Například modrá – zelená – žlutá, oranžová – žlutá – zelená, fialová – modrá – zelená a tak dále. Pokud sladíte svůj interiér touto metodou, bude působit harmonicky a přitom nebude nudný nebo jednotvárný.

Pozor však dejte na jednotlivé odstíny – aby k sobě ladily a navzájem se nerušily. Střídejte tmavé a světlé, také zde platí pravidlo, že tmavé a syté barvy je nejvhodnější použít pro menší dekorace a detaily. Pro velké plochy vyberte jemnější odstíny. Bát se nemusíte ani potisků, vzorů a rozličných motivů – dokáží prostor ozvláštnit a syté plochy vyvážit.

Jestliže se rozhodnete vymalovat zdi některým z tmavých odstínů, pak směle do toho! Nezapomínejte však na to, že takový pokoj by měl disponovat dostatečným množstvím přirozeného denního světla.

Vhodné je také tuto kombinací doplnit neutrální přírodní barvou – dekorem dřeva, kamene apod.

Toto barevné schéma nabízí možnost vyhrát si s jednotlivými odstíny barev, či barevnými doplňky. Můžete je použít pro do obývacího pokoje, pro dětský pokoj, nebo třeba do ložnice s dětským pokojem v jednom. Nebojte se do úprav zapojit děti samotné – ať si samy vyberou, které barvy mají nejraději a ve kterých se budou cítit nejlépe!

Nakolik pevně si určíte hranice každého odstínu je na Vás, vždy se však držte jednotlivých základních barev. Jejich vzájemná blízkost na kruhu barev zaručuje, že se navzájem doplní a jako celek budou působit harmonicky.

Kombinujte velké plochy spolu s bílou nebo šedou, nebo můžete toto barevné schéma použít čistě v doplňcích.